NIS2 a registrační povinnost v Česku: kdo se musí registrovat u NÚKIB
Co přináší nový zákon o kybernetické bezpečnosti
Českou transpozicí evropské směrnice NIS2 je zákon o kybernetické bezpečnosti (zákon č. 264/2025 Sb.). Zavádí novou logiku: firmy již nejsou pasivně „určovány“, ale samy posuzují, zda poskytují tzv. regulovanou službu, a pokud ano, mají povinnost se registrovat.
Ústředním správním úřadem pro oblast kybernetické bezpečnosti je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), v zákoně označovaný jako „Úřad“, se sídlem v Brně. Podle § 42 Úřad mimo jiné přijímá ohlášení, rozhoduje o registraci a jejím zrušení a provozuje Portál Úřadu.
Z pohledu firmy je zásadní pochopit tři věci: zda vůbec spadáte do působnosti, do jakého režimu patříte a jaké povinnosti vám tím vznikají.
Kdo se musí registrovat: podmínky regulované služby
Podle § 4 jsou podmínky pro registraci regulované služby splněny, jde-li o významnou službu v některém z 15 odvětví a zároveň je poskytovatel středním nebo velkým podnikem ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES.
Mezi dotčená odvětví patří například:
- veřejná správa
- energetika
- výrobní průmysl
- potravinářský a chemický průmysl
- vodní a odpadové hospodářství
- doprava
- digitální infrastruktura a služby
- finanční trh
- zdravotnictví
- věda, výzkum a vzdělávání
- poštovní a kurýrní služby
- obranný a vesmírný průmysl
Úplný výčet všech 15 odvětví obsahuje § 4 odst. 1.
Dále platí práh významnosti podle § 5 písm. b): o službu jde tehdy, pokud její narušení může způsobit závažný zásah do života více než 125 000 osob.
Pokud tyto podmínky splňujete, je vaše služba regulovanou službou a vzniká povinnost ji ohlásit Úřadu k registraci.
Dva režimy: základní subjekt vs. důležitý subjekt
Zákon rozlišuje podle § 8 dva režimy povinností:
- režim vyšších povinností – poskytovatel, který je „značně ekonomicky, společensky nebo bezpečnostně významný pro Českou republiku“;
- režim nižších povinností – poskytovatel, který v režimu vyšších povinností není.
Tyto režimy odpovídají statutárním kategoriím podle § 18: poskytovatel v režimu vyšších povinností se řídí pravidly pro základní subjekt, poskytovatel v režimu nižších povinností pravidly pro důležitý subjekt (ve smyslu čl. 3 směrnice (EU) 2022/2555).
Rozdíl mezi režimy má i praktický dopad na kontaktní místo: podle § 43 působí Národní CERT jako kontaktní místo pro poskytovatele regulovaných služeb v režimu nižších povinností a plní roli CSIRT týmu.
Kde a jak se registruje, co následuje po registraci
Registrace probíhá u Úřadu (NÚKIB), který podle § 42 přijímá ohlášení, rozhoduje o registraci a k tomu provozuje Portál Úřadu.
Přesnou lhůtu pro registraci a přesné údaje k ohlášení KB-kontext neuvádí — [TÁPSUSTAB PARTNER-JURIST]. Rovněž konkrétní elektronický kanál Portálu Úřadu pro registraci potvrdí partnerský advokát. Doporučujeme proto nečekat a připravit si podklady předem.
Co je jisté, jsou návazné lhůty po registraci:
- Bezpečnostní opatření – podle § 13 odst. 4 začíná poskytovatel plnit povinnost zavádět a provádět bezpečnostní opatření nejpozději do 1 roku ode dne doručení rozhodnutí o registraci regulované služby.
- Hlášení incidentů – podle § 16 se prvotní hlášení předkládá bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin po zjištění incidentu, oznámení do 72 hodin a závěrečná zpráva do 30 dnů.
Datum doručení rozhodnutí o registraci je tak pro vaši firmu klíčové – odvíjí se od něj roční lhůta na zavedení bezpečnostních opatření.
Jaké jsou sankce při nesplnění povinností
Přestupky poskytovatele regulované služby a sankce upravuje § 59. Za přestupek lze uložit pokutu odstupňovanou podle režimu a druhu porušení, mimo jiné:
| Horní hranice pokuty | K čemu se vztahuje |
|---|---|
| 250 000 000 Kč nebo až 2 % čistého celosvětového ročního obratu | vybrané přestupky v režimu vyšších povinností |
| 175 000 000 Kč nebo až 1,4 % čistého celosvětového ročního obratu | vybrané přestupky v režimu nižších povinností |
| 100 000 000 Kč | vybrané přestupky dle § 59 |
| 50 000 000 Kč | vybrané přestupky dle § 59 |
| 35 000 000 Kč | přestupek dle § 59 odst. 2 písm. n) |
U nejvyšších sazeb se uplatní vždy vyšší z uvedených částek (pevná částka, nebo procento z obratu). Přesné přiřazení konkrétního jednání ke skutkové podstatě je vhodné konzultovat, protože § 59 obsahuje detailní výčet písmen a odstavců.
Nejste si jistí, zda vaše firma spadá do působnosti a do jakého režimu? Využijte náš bezplatný scoping/gap nástroj a získejte první orientaci během několika minut.
Časté dotazy
Kdo se musí podle zákona č. 264/2025 Sb. registrovat?
Registrovat se musí poskytovatel regulované služby – tedy ten, kdo poskytuje významnou službu v některém z 15 odvětví uvedených v § 4 a zároveň je středním nebo velkým podnikem ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES. Zvláštní práh významnosti stanoví § 5 písm. b) (možný závažný zásah do života více než 125 000 osob).
U koho a kde probíhá registrace?
Registraci přijímá a o ní rozhoduje Úřad – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se sídlem v Brně, který podle § 42 provozuje Portál Úřadu. Přesný elektronický kanál Portálu Úřadu pro registraci potvrdí partnerský advokát [TÁPSUSTAB PARTNER-JURIST].
Dokdy je nutné se registrovat?
Konkrétní lhůtu pro registraci KB-kontext neuvádí [TÁPSUSTAB PARTNER-JURIST]. Jistá je však návazná lhůta: podle § 13 odst. 4 začíná poskytovatel plnit povinnost zavádět bezpečnostní opatření nejpozději do 1 roku ode dne doručení rozhodnutí o registraci regulované služby.
Jaký je rozdíl mezi základním a důležitým subjektem?
Podle § 8 existují dva režimy – vyšších a nižších povinností. Poskytovatel v režimu vyšších povinností se podle § 18 řídí pravidly pro základní subjekt, poskytovatel v režimu nižších povinností pravidly pro důležitý subjekt. Pro poskytovatele v režimu nižších povinností je kontaktním místem Národní CERT (§ 43).
Ověřte svou shodu s NIS2
Spustit bezplatný scoping test
Provést bezplatnou gap analýzu Spusťte bezplatný povrchový sken
Kompletní průvodce NIS2 — Česko →
Tento článek obsahuje obecné informace, nikoli právní radu. Vaši konkrétní situaci potvrdí partnerský advokát.